Košík je prázdný.
Ořechové těsto: na vál nasypeme mouku, do které přidáme cukr a ořechy. Prstem uděláme do hromádky důlek a vyklepneme do něj žloutek. Poté přidáme máslo nebo tuk (rozkrájíme na kousky) a osolíme. Směs prokájíme a zároveň ji nožem nahrneme směrem ke středu válu. V momentě, kdy se těsto začne lepit, ho doděláme rukama. Po zabalení do fólie uložíme na cca hodinu na chladnější místo.
V rendlíku rozpustíme máslo a za stálého míchání přisypeme mleté ořechy. Směs odstavíme z plotny až ve chvíli, kdy se ořechy začnou lehce barvit dozlatova. Přidáme k nim mouku, necháme mírně zchladnout a po prošlehání s mlékem přivedeme do varu a po dobu 10 minut vaříme. Že je směs hotová poznáme podle toho, že zhoustne.
Z těsta uděláme 2 mm silný plát a vykrájíme do něj slzičky (cca 80), které pak po dobu 6 – 7 minut pečeme na plechu s papírem na pečení v troubě předehřáté na 160 °C. Až budou hotové, necháme je vychladnout na rovné desce.
Ořechovou směs vyrobíme v misce ze změklého másla, cukru a kakaa. Ingredience důkladně promícháme a do kakaového másla zapracujeme připravenou ořechovou směs, kterou předtím prošleháme. Krém uložíme do chladničky, kde ztuhne.
A pak už jen pomocí krému spojíme dvě vykrojené slzičky a necháme je na cca 20 – 30 minut ztuhnout v chladničce. Posledním krokem je namočení poloviny cukroví do rozpuštěné čokoládové polevy a dozdobení čtvrtkou vlašského ořechu.
Mandle je název pro jádro pecky plodu mandloně obecné rostoucí převážně v subtropech, a to v Kalifornii (70% světové výroby), Itálii, Portugalsku, na jihu Francie, Španělsku a na Balkáně.
Lísková jádra natural původně rostly v Asii, odkud se rozšířily do Evropy. Nejlépe se jim daří v Turecku, kde se produkuje velmi kvalitní odrůdy a ročně se tak dodá na trhy celého světa téměř 500 000 tun oříšků.
Jádra pistácií vyloupaná surová jsou výborným zdrojem bílkovin, proteinů, sacharidů, uhlohydrátů, vápníku, hořčíku, draslíku, fosforu a železa. Doporučuje se konzumace v kombinaci s ovocem a zeleninou bohatou na vitamín C, který zvyšuje absorpci železa ve střevech.
Meruňky mají lahodné a delikátní plody, známé od starověku. Neobsahují žádný tuk, sodík a cholesterol, ale obsahují velké množství draselných solí, hořčík, draslík, železo, fosfor, vápník a minerály.
Višně na sebe dokážou vázat škodlivé látky, které se tak mohou z těla vyloučit. Pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jsou jedním z nejúčinnějších prostředků na léčbu dny. Plody, višňová šťáva i sirup také usnadňují vykašlávání a používají se při zánětech horních cest dýchacích. Jako lék na bronchitidu se odpradávna vaří dokonce čaj z višňových stopek. Usušené stonky se zalijí šálkem vroucí vody a nechají 5 minut louhovat. Odvar se pak scedí a pije dvakrát denně. Stonky se dají využít i proti průjmům, při chronických a akutních problémech s močovými cestami a při léčení místních otoků.
Třešně a višně jsou obzvláště přínosné pro lidské zdraví. Třešně mají blahodárný vliv pro lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny.
Napsat komentář